Návod na odběr materiálu pro přímý průkaz herpetických virů

1) Přímý průkaz viru HSV T1 a T2 a VZV v buňkách kožních, slizničních nebo rohovkových lézí

metodou přímé imunofluorescence (IF) - kód 82123, 332 bodů

Podmínkou specifičnosti a spolehlivosti vyšetření je správný odběr materiálu:

Potřebujete 2 podložní sklíčka předem očištěná alkoholem, destilovanou vodu nebo fyziologický roztok.

Levý okraj sklíčka ponecháte volný pro nalepení identifikačního štítku.

Na 1. sklíčko nanesete 3 malé kapky destilované vody nebo fyziologického roztoku následujícím způsobem: Vzdálenost první kapky od levého okraje by měla být nejméně 2 cm, vzájemná vzdálenost kapek nejméně 1 cm.

V kapkách rozmícháte buňky získané 3x opakovanou jemnou abrazí léze*. Suspenzi rozprostřete na ploše asi 1cm². Pokud je požadováno ještě vyšetření VZV, provedete totéž na dalším sklíčku – zde stačí 2 kapky roztoku, do kterého přidáte odebrané buňky.

Po zaschnutí lze sklíčka dopravit do laboratoře. V laboratoři budou buňky v zaschlých kapkách nejprve fixovány chlazeným acetonem a pak vyšetřeny na přítomnost antigenů HSV-T1, HSV-T2 - popř. VZV monoklonálními protilátkami značenými fluoresceinizothiokyanátem - FITC. Třetí kapka slouží jako kontrola specificity nálezu.

2) Metoda PCR - je citlivější, ale dražší - kód 82041, 1130 bodů. Výhodou je, že virovou DNA lze prokazovat jak v buněčném materiálu, tak i v tekutině z puchýřků **, a v dalších tělních tekutinách (mok, krev - může být plná krev i sérum).

*Stěry z kůže a sliznic se provádějí před ošetřením dezinfekčním či léčebným prostředkem. Buňky lze odebrat abrazí zejména okrajů léze (rozhraní léze a zdravé kůže - sliznice) s cílem získat co největší množství infikovaných, dosud nerozpadlých elementů a vyhnout se buněčnému detritu. Odběr je možné provést i v místním znecitlivění.

**Tekutinu z puchýřků lze setřít po protržení puchýřku sterilním tamponem, který se poté sterilně zalomí do zkumavky s fyziologickým roztokem a pečlivě zazátkuje. Tekutinu lze také odsát sterilní injekční jehlou a stříkačkou a zaslat přímo ve stříkačce, kterou byla odebrána.

Odběry z očních spojivek se provádějí krouživým pohybem co největší plochou tampónu, který se poté sterilně zalomí do zkumavky s odběrovým mediem – na požádání zašleme, popř. fyziologickým roztokem. Je-li přítomen výraznější sekret, musí být nejprve sterilním tamponem setřen a pak následuje vlastní odběr.

OKM - Virologie

Centrální laboratoře

Nemocnice Na Bulovce