Jde o stanovení množství monomerů fibrinu (FM) včetně monomerů fibrinu přítomných v rozpustných komplexech (SFMC) v
plazmě. Test slouží především jako pomocná metoda při diagnostice diseminované intravaskulární koagulace (DIC) za
použití imunoturbidimetrické metody.
Proteolytické působení trombinu na N-terminální doménu fibrinogenových řetězců alfa a beta přeměňuje fibrinogen na
monomer fibrinu a uvolňuje dva fibrinopeptidy A a B. V závislosti na vytvořeném množství a podmínkách prostředí se mohou
monomery fibrinu vázat na fibrinogen a různé produkty degradace fibrinogenu/fibrinu, což vede k tvorbě rozpustných
komplexů. Tyto komplexy, nazývané obvykle rozpustný fibrin, jsou pozorovány u pretrombotických stavů, Např. u DIC jsou
obvykle pozorovány vysoké hladiny monomerů fibrinu v plazmě.
Na vyžádání je na OKHT (VŠ) k dispozici text Markery související s Fibrinem (česky, anglicky) - ad vyšetření FM (SFMC),
FDP a DD stanovované v naší laboratoři s vhodnými indikacemi, kdy kterou metodu stanovit.
Negativní nález: 0,1-6 mg/L (nad 18 roků)
Zdroj referenčních mezí: Česká hematologická společnost ČLS JEP; Doporučená referenční rozmezí pro koagulační stanovení
- děti + dospělí
Interference:
Přítomnost protilátek proti myším antigenům může vést k nadhodnocení hladiny FM.
Chylozita, zákal: koncentrace FM u zvláště zakalených plazem může být podhodnocena.
Přítomnost revmatoidního faktoru (RF) by neměla ovlivnit výsledky stanovení - ovlivnění však nelze vyloučit; proto u
nevysvětlitelných hladin FM je vhodné stanovit RF.
Hemoglobin, bilirubin, UFH a LMWH nemají vliv až do koncentrací 5 g/L u hemoglobinu, 200 mg/L u bilirubinu, 1 IU/mL u
heparinů nefrakcionovaných a 2 anti-Xa IU/mL u heparinů nízkomolekulárních.
|