C-08 Pokyny k odběru vzorků

Před odběrem	Před odběrem se ověří totožnost pacienta, kterému je odebírán primární vzorek, ověří se, zda pacient splnil podmínky před vyšetřením dle předchozí instruktáže lékařem (např. stav nalačno, čas posledního užití nebo vysazení léku, odběr vzorku v určený čas,…) a vyplní se žádanka nebo pacient přichází do odběrové místnosti už s vyplněnou žádankou.
Odběr venózní (žilní) krve	Zaškrcení končetiny před odběrem venózní krve nemá přesáhnout 1 minutu a pacient nemá s končetinou cvičit, jinak může dojít ke změně koncentrace řady analytů (enzymy, ionty, laktát apod.) a k nevhodné aktivaci hemostázy. Nedoporučuje se odběr krve z paže, na které je připevněna manžeta tlakoměru. Při použití vakuových systémů se vloží vhodná jehla do držáku, palcem ve vzdálenosti 2 až 5 cm pod místem odběru se stabilizuje poloha žíly, provede se venepunkce a teprve potom se postupně nasazují příslušné zkumavky. Jakmile se krev začne nasávat do zkumavky, je možné odstranit turniket. Vakuum ve zkumavce zajistí jak přiměřené naplnění zkumavky, tak správný poměr krve a protisrážlivého činidla. Zkumavky s přídatnými činidly je nutno po odběru promíchat pěti až desetinásobným šetrným převrácením. Doporučené pořadí odběrů z jednoho vpichu: · hemokultura, sedimentace erytrocytů (zkumavka bez aditiv) · koagulace* (zkumavka s citrátem sodným) · vyšetření ze séra (zkumavka bez či s aktivátorem srážení) · vyšetření z plazmy (zkumavka na biochemické vyšetření s heparinem litným) · hematologie (krevní obraz, zkumavka s K3EDTA) · vyšetření glykémie, laktátu (zkumavka s fluoridem sodným či s oxalátem draselným) *^) V případě, že se pacientovi neodebírá vzorek krve na vyšetření z hemokultury nebo sedimentace erytrocytů, je nutné zachovat druhé pořadí pro odběr krve na koagulační vyšetření z důvodu vyloučení příměsi tkáňového faktoru v první zkumavce. Takže pokud se neodebírá vzorek na vyšetření hemokultury či sedimentace erytrocytů, lze předřadit kteroukoliv z jiných odběrových zkumavek bez aditiv. Toto doporučení neplatí, nabírá-li se pacientovi jediná zkumavka pro vyšetření protrombinového testu PT („Quickův“ test). Tehdy je přípustné nabrat tuto zkumavku jako jedinou. Pokud se odebírá pouze krev na vyšetření koagulace – jiné metody než PT (obvykle zkumavky s citrátem), odeberou se nejprve 2-3 ml krve (tato krev se nepoužije), a teprve potom se naplní zkumavka na hemokoagulační vyšetření. Zabrání se tak kontaminaci vzorku tromboplastinem z místa odběru a zkreslení výsledku vyšetření. Odběry krve z kanyly nebo jiných žilních vstupů mohou být zdrojem kontaminace nebo hemolýzy vzorků, proto musí být vždy odebráno a zlikvidováno určité množství krevního vzorku. Pro koagulační vyšetření je to šestinásobek mrtvého objemu odběrového systému nebo 5ml. Pro jiná hematologická vyšetření je to dvojnásobek mrtvého objemu odběrového systému. Pokud je kanyla používána k infuzi heparinu, či je uzavřena heparinovou zátkou, neměla by být používána na odběr koagulačních vzorků vůbec. Není-li jiný žilní přístup, musí být kanyla před odběrem důkladně promyta fyziologickým roztokem. Pokud je proveden odběr z kanyly, je třeba toto uvést na žádance o vyšetření. K odběru pro koagulační vyšetření je vhodné použít jehlu o větším průměru (0,7-1,1 mm tedy 19 až 22 gauge; ideální průměr jehly je 21 gauge tedy 0,80 mm). Odběr krve by měl být proveden atraumaticky. Turniket je potřeba uvolnit ihned jakmile začne krev vtékat do první zkumavky (méně než 1 minuta). Použitou jehlu odhodíme do sběrného kontejneru, nikdy nenasazujeme zpět kryt jehly. Pokud se nepodaří odebrat dostatečné množství krve, může se použít některý z následujících postupů: · změní se pozice jehly · použije se jiná vakuovaná zkumavka · uvolní se příliš zatažený turniket · nepřípustné je opakované sondování jehlou Zkumavky po odběru opakovaným převracením promíchat, netřepat.
Odběr kapilární krve	Odběr krve se provádí u starších dětí a dospělých nejčastěji ze strany bříška prstu (většinou se volí prsteník, méně často prostředník), u novorozenců a batolat z patičky. Odběr kapilární krve se má provádět z teplého dobře prokrveného místa. Odběr kapilární krve se nedoporučuje dělat u vážnějších oběhových poruch, u kterých může nastat stáza krve v kapilárách. Odběrové místo se před odběrem sterilně ošetří. Při odběru kapilární krve může snadno dojít k její hemolýze při styku s dezinfekčním prostředkem na kůži nebo k jejímu naředění tkáňovým mokem při nadměrném „vymačkávání“. První kapka se setře, lehkým tlakem na okolí vpichu se vytvoří další kapka, k níž se přiloží kapilára, do které při vhodném sklonu krev sama natéká. Kapiláru nasazujeme těsně k rance. K vyšetření se nemá používat první kapka krve (část trombocytů se vychytá na okraji rány – nízké hodnoty trombocytů) Krev by měla volně vytékat, nemá se vytlačovat (dochází k vytlačení tkáňového moku a tím k naředění vzorku – nižší hodnoty krevních parametrů) Při odběru kapilární krve pro stanovení parametrů ABR je nutné ji odebírat anaerobně – kapka nesmí stékat po kůži a v kapiláře nesmí být bubliny. Po naplnění kapiláry se do ní vloží drátek, kapilára se uzavře na obou koncích zátkami a magnetem se krev důkladně promíchá. Drátek se v kapiláře ponechá. Tyto vzorky musí být vyšetřeny bezprostředně po odběru.
Odběr ranního vzorku moče	Obvykle provádí poučený pacient. Při odběru se použije střední proud moče a je třeba zabránit její kontaminaci.
Odběr sbírané moče	Sbíraná moč (nejčastěji 24 hodin): pacient se na začátku sběrného intervalu (obvykle v 6:00 hod. ráno) vymočí mimo sběrnou nádobu a teprve veškerá další moč se do sběru zahrne, poslední na konci sběrného intervalu (obvykle opět v 6:00 hod. ráno druhého dne). Moč se uchovává v chladu. Do laboratoře se dodává vzorek moče po řádném promíchání celého objemu. Objem vzorku a čas sběru je nutno pro účely dalšího laboratorního zpracování zaznamenat. Pokud se pro uchování vzorku používají konzervační látky (stanovení HIOK), konzervační činidlo vydává laboratoř přímo pacientovi.
Stolice na okultní krvácení a calprotectin	Pro odběr stolice na OK (metoda FOB) a calprotectin se používají speciální odběrové nádobky s pufrem.

Speciální požadavky na odběr biologického materiálu pro laboratorní vyšetření, u nichž jsou předepsány, jsou uvedeny přímo u těchto vyšetření v Seznamu vyšetření.

Chyby při odběru venózní (žilní) krve

1. Chyby při přípravě pacienta:

· pacient nebyl nalačno, požité tuky ovlivňují laboratorní vyšetření

· v době odběru nebo těsně před odběrem dostal pacient infuzi

· pacient nevysadil dle doporučení lékaře léky před odběrem

· zvolena nevhodná doba odběru (odběr je pro sledování účinnosti léčby LMWH, Arixtry, xabanů nebo sledování zbytkové aktivity LMWH, Arixtry, xabanů?; odběr na LA, faktory, Protein S a APC při nemožnosti vysadit AK léčbu LMWH je nutný v minimu účinku léku apod.)

· odběr byl proveden po mimořádné fyzické zátěži

· nemocný před odběrem dlouho nepil, výsledky mohou být ovlivněny dehydratací

2. Chyby způsobené nesprávným použitím turniketu:

Dlouhodobé stažení paže nebo nadměrné cvičení (pumpování) se zataženou paží před odběrem vede ke změnám poměrů tělesných tekutin v zatažené paži, ovlivněny jsou např. koncentrace draslíku nebo proteinů.

3. Chyby vedoucí k hemolýze vzorku:

Hemolýza vadí většině biochemických a hematologických vyšetření zejména proto, že řada analytů přechází z erytrocytů do séra či plazmy, zbarvení séra uvolněným hemoglobinem interferuje s některými analýzami.

Hemolýzu mimo jiné způsobuje:

· znečištění jehly nebo pokožky od ještě nezaschlého dezinfekčního roztoku

· použití příliš úzké jehly, krev se silně nasává

· prudké vstřikování krve ze stříkačky do zkumavky

· krev se nechala stékat po povrchu kůže a pak se teprve zachycovala do zkumavky (odběr kapilární krve)

· prudké třepání krve ve zkumavce po odběru

· uskladnění plné krve v lednici

· zmrznutí vzorku krve

4. Další chyby – odběry na KO či koagulace:

· zkumavky s odebranou krví nedávat do lednice

· sraženina ve vzorku (možné důvody: traumatický odběr, nesprávné množství krve „nad rysku“ vyznačenou na zkumavce, nedostatečné promíchání vzorku s antikoagulačním činidlem)

· nesprávné množství vzorku ne po rysku (změna poměru krve a protisrážlivého činidla ovlivní výsledky)

· krev naředěná infuzí nebo ovlivněná transfuzními přípravky

· překročení doby stability vzorku krve

5. Další chyby – odběry na koagulace:

· nedodržení snížené fyzické aktivity pacienta před odběrem může mít za následek zkrácení APTT, ovlivnění záchytu vWCH (zvýšení vWF, FVIII) nebo zvýšenou fibrinolýzu; může ovlivnit i funkci krevních destiček

· chybějící informace o léčbě, která ovlivňuje hemostázu (antitrombotika všech typů), znemožní interpretaci výsledků

· chybné informace o léčbě, která ovlivňuje hemostázu (antitrombotika všech typů), znemožní interpretaci výsledků a mohou ovlivnit způsob přípravy vzorků a vlastního vyšetření v laboratoři s následkem vydání chybných výsledků

· použití nevhodného průměru jehly na odběr (pod 19 gauge) může způsobit hemolýzu, (nad 22 gauge) oxidaci buněk a aktivaci koagulace

· dlouhý, případně opakovaný odběr ze stejné žíly (případně do stejné odběrové nádobky) způsobuje hemolýzu vzorku a abnormálně vysoké hodnoty D-dimerů

· neodpovídající antikoagulans (např. heparin, EDTA) při vyšetřování koagulace a ACD při agregaci neumožní vyšetření. Je nutné číst, co je na odběrové zkumavce, a neorientovat se barvou víčka (výrobci mají různé barvy víček pro stejné antikoagulans).

· nedostatečné promíchání vzorku s antikoagulanciem (méně než 3× úplné obrácení tam a zpět) způsobuje vznik mikrotrombů a utajeného srážení plazmy v průběhu měření (obtížně zjistitelné)

· nedostatečné doplnění vzorku po rysku náběrové zkumavky způsobí zvýšenou koncentraci antikoagulancia ve vzorku, která ovlivní APTT, případně PT atd.

· odběr z kanyly ovlivní koagulaci

- přítomným heparinem (kontaminace z heparinové zátky) a významně se tak prodlouží APTT a trombinový test;

- při naředění vzorku infuzí, případně podávaným transfuzním přípravkem (FFP) či koncentrátem (nejen FVIII) dojde ke zkreslení výsledků

· odběr arteriální krve ovlivní výsledky APTT

· skladování a doprava primárního vzorku krve při teplotě nižší než +15 °C způsobí aktivaci krevních destiček a FVII, FXI a FXII

· prodloužená doprava vzorku do laboratoře způsobuje degradaci FVIII, FV a aktivaci kontaktních faktorů vnitřní cesty koagulace

Doporučený postup k odběru vzorků na mikrobiologické vyšetření

ODBĚR VZORKŮ NA KULTIVACI – OBECNÉ ZÁSADY

· odběr musí být proveden ve správnou dobu, pokud možno před začátkem ATB léčby, u pacientů léčených je vhodné na 1 – 3 dny vysadit antibiotickou léčbu, odebrat nový vzorek a pak testovat znovu citlivost původce na ATB,

· odběr musí být ze správného místa (např. z okraje rány, z tonsil u výtěru z krku, atd.),

· odběr musí být proveden do vhodných sterilních odběrových souprav, řádně označených

· vzorek pro bakteriologickou analýzu musí být odebrán správným způsobem tak, aby nedošlo k druhotné kontaminaci nebo jinému znehodnocení.

· je třeba vhodně zvolit i diagnostickou metodu – liší se citlivostí a specificitou

· způsob odběru, podmínky při skladování vzorků a včasnost jejich transportu do laboratoře mohou významně ovlivnit výsledek vyšetření. Není-li možné dodat vzorek do laboratoře ihned, je vhodné použít transportního média (např. Amies).

· důležitý je popis vzorku (štítek vzorku musí obsahovat druh materiál a identifikaci pacienta), popis provedeme před vlastním odběrem!

· vzorky musí být skladovány dle doporučených podmínek. Obecně platí, že vzorky ke kultivačnímu vyšetření se skladují při pokojové teplotě s výjimkou močí. Vzorky pro vyšetření PCR se skladují v chladničkové teplotě. Pokud bude kultivační a molekulárně-genetické vyšetření prováděno z jednoho vzorku, pak je lépe uchovat vzorky v pokojové teplotě.

· laboratoř poskytuje konzultace k diagnostické rozvaze při volbě vyšetření a k odběru vzorku

ODBĚR VZORKŮ – KONKRÉTNÍ MATERIÁLY

Likvor:	Přísně asepticky lumbální punkcí napíchněte míšní kanálek a z punkční jehly nechte samovolně odkapávat likvor do sterilní zkumavky, zasílejte 2 - 3 ml likvoru. SKLADOVÁNÍ A TRANSPORT: Naprosto nezbytný co nejrychlejší transport, uchovává se výhradně při pokojové teplotě, protože při +4 až +8 °C nepřežívá významný patogen Neisseria meningitidis. Není-li okamžitý transport možný, lze použít odběr do hemokultivační lahvičky BACTEC a odeslat ke kultivaci do automatu na CP Pav 8 (lze potrubní poštou). Zároveň zhotovit nátěr z kapky likvoru na podložní sklíčko, nechat zaschnout a odeslat k mikroskopickému zhodnocení.
Krev na hemokulturu:	viz FNB Hemokultury BACTEC
Krev na parazitologii (mikroskopie nátěru)	Nesrážlivá krev
Krev na PCR	Nesrážlivá krev
Krev na sérologii	Srážlivá krev - viz odběr venózní krve
Sputum:	Pro vyšetření na TBC je nutno poslat samostatný vzorek s žádankou
Výtěr z krku:	Sterilním vatovým tamponem (štětičkou se šroubovitým pohybem setře povrch obou mandlí nebo patrových oblouků. Jsou-li přítomny hnisavé vločky, na závěr je tímto tamponem nabrat. Tampon zanořit do transportní půdy.
Stěr ze spojivky:	Při hnisavých afekcích poslat v transportní půdě.
	Při podezření na mykotickou infekci nebo při požadavku vyšetření PCR naopak do transportní půdy nevkládat!
	Při odběru na vyšetření PCR chlamydií nutno provést stěr razantně (chlamydie přežívají uvnitř buněk!
Hnis, punktát apod.:	Upřednostnit zaslání přímo ve stříkačce před odběrem na tampon! Odběr na aneroby musí být zabezpečen proti působení vzdušného kyslíku (stříkačka bez jehly uzavřená „combi zátkou“)
Výtěry z ran a hnisavých kožních lézí:	Zasílat pouze, není-li možné nabrat hnis do stříkačky. Setřít spodinu při periferii rány, nedotýkat se okolí léze. Tampon nechat sekretem řádně nasáknout. Jiným tamponem lze zhotovit nátěr na sklíčku pro mikroskopické vyšetření.
Poševní výtěry:	Výtěr zaslat vždy v transportní půdě. Zhotovit dva nátěry na sklíčko pro zhodnocení MOP.
Vyšetření na kapavku:	Výtěry z uretry, pochvy, cervixu, rekta, krku, oční spojivky poslat vždy v transportní půdě nebo očkovat na pevné půdy vyzvednuté na OKM. POZOR – transportní ani kultivační půdy nesmí být použity bezprostředně po vyjmutí z chladničky! Mikrob je velmi citlivý na teplotu, vzdušný kyslík a vyschnutí. Naočkované nebo transportní půdy transportovat ideálně v teplotě 37°C. Požadavek na vyšetření GO je nutno zřetelně uvést na průvodce. Přínosné je mikroskopické vyšetření.
Moč:	Po řádném omytí genitálu včetně zevního ústí uretry vodou a mýdlem Do sterilní kádinky zachytit pro bakteriologické vyšetření střední proud. U uretritidy a pro vyšetření chlamydií (PCR) naopak zaslat první porci moče po dostatečné mikční pauze (nejméně 2 hodiny) U prostatitidy zachytit konečný proud moči. Z kádinky moč přelít do sterilní zkumavky, ihned zazátkovat a dopravit rychle do laboratoře, není-li to možné, uchovat v chladničkové teplotě Moč na parazitologii (schistosomy) 3-5 ml každé poslední porce moči po 3 dny
Stolice výtěr:	Pacient klečí opíraje se o lokty nebo leží na boku. Vyzve se, aby zatlačil jako na stolici a do konečníku se vsune cca do hloubky 5 cm odběrový tampon a pootočí se jím. Tampon se poté vloží do transportní půdy (Amies nebo půda z OKM) Při podezření na kampylobaktery je použití transportní půdy nezbytné, OKM dodává i speciální tekutou transportní půdu pro kampylobaktery.
Molekulárně biologické metody (PCR):	Nepoužívat transportní půdy, mohou být zdrojem inhibitorů PCR. Zasílá se tekutý vzorek, tkáň nebo stěr na suchém nejlépe dacronovém (syntetickém) tamponu. Lze zaslat i tekutou transportní půdu určenou k odběrům na PCR.
Stolice	Pro některá vyšetření je nutno zaslat část stolice, nikoli výtěr. Většinou stačí část stolice o velikosti lískového oříšku Pro parazitologické mikroskopické vyšetření se provádí odběr 3 vzorků obden, odebírá se množství o velikosti vlašského ořechu, nebo adekvátní objem v případě průjmovité stolice. Poslední porce stolice by měla být z téhož dne.
Perianální otisk dle Grahama (vyšetření roupů)	Na bílý štítek umístěný na kraji sklíčka napište jméno a rodné číslo Odlepte lepicí pásku až k bílému štítku. Přehrňte odlepenou pásku přes krátkou hranu sklíčka lepivou vrstvou navrch. Lepivé části pásky se nedotýkejte! Předkloňte se a odtáhněte od sebe hýždě. Přiložte krátkou hranu sklíčka s lepivou páskou na řitní otvor, hýždě přitiskněte k sobě a opět povolte. Sklíčko s páskou odlepte z vyšetřovaného místa a pásku opět přilepte na sklíčko do původní pozice.

TOXIKOLOGIE - Doporučený postup k odběru vzorků

Druh požadovaného vyšetření	Biologický materiál	Odběrový systém	Požadované min. množství
Alkohol a těkavé látky průkaz a stanovení hladiny	krev	krev srážlivá, nepoužívat zkumavky s gelem a jinými separátory séra - mohou uvolňovat toluen a jiné interferující látky. Neprovádět dezinfekci kůže dezinfekčním přípravkem s obsahem etylalkoholu.	1 plná zkumavka (min. 8 ml )
	moč	jdnorázová zkumavka vhodná pro odběr moči	1 plná zkumavka
Průkaz neznámé látky, OPL, léčiva	krev	krev srážlivá (zkumavka bez či s aktivátorem srážení)	1 plná zkumavky
	moč	jednorázová zkumavka vhodná pro odběr moči	1 plná zkumavky
	žaludeční obsah	první podíl žaludečního obsahu (výplachu), odběr vždy do čistých plastových nebo skleněných suchých nádob s dobře těsnícím uzávěrem	cca 5-10 ml
	vlasy	papírový sáček nebo hliníková fólie (NE! plastový sáček)	Provázkem pevně svázaný pramen vlasů o tloušťce tužky (preferováno ze zadní části - temene hlavy)
	smolka	plastová zkumavka vhodná pro odběr moči	v maximálně možném množství (odběr možný pouze do 5 dnů po narození)
Stanovení hladiny OPL	krev	krev srážlivá (zkumavka bez či s aktivátorem srážení)	min. 1 plná zkumavka (min. 8 ml)
Průkaz a stanovení hladiny kokainu a jeho metabolitů	krev	zkumavka s přídavkem fluoridu sodného	1 plná zkumavka
Stanovení hladiny léčiv (TDM)	krev	krev srážlivá (zkumavka bez či s aktivátorem srážení) ve většině případů je k TDM vhodné odebrat před podáním dávky, případně dle doporučení klinického farmaceuta	1 plná zkumavka
Stanovení hladiny karbonylhemoglobin (COHb)	krev	NESRÁŽLIVÁ krev	1 plná zkumavka

· Odběr biologického materiálu (krve, moči) je nutno provést co možná nejdříve.

· Toxikologické vyšetření nevyžaduje speciální přípravu pacienta před odběrem vzorku.

· TDM: V ideálním případě provádět odběr biologického materiálu před podáním medikace, infuze, před hemodialýzou apod., případně dle doporučení klinického farmaceuta.

· V případě bezvědomí pacienta může být odběr krve uskutečněn, a to dle rozhodnutí ošetřujícího lékaře.

· Před odběrem vzorku krve je nutné dbát na to, aby k dezinfekci kůže nebyl použit přípravek, který by mohl obsahovat ethanol či jiné těkavé látky, jež mají být předmětem stanovení, z důvodu možného ovlivnění výsledku stanovení.

· Pro odběr se používají jednorázové odběrové soupravy, příp. skleněné zkumavky, které musí být zajištěné proti otevření.

· Při odběru vzorku krve je nutno místo odběru řádně očistit desinfekčním prostředkem (bez obsahu ethanolu!!!), z důvodu zamezení sekundární kontaminaci odebraného vzorku z místa, na kterém by mohly zůstat nežádoucí zbytky aplikované drogy, což by mohlo zkreslit výsledky toxikologické analýzy.

· Reprezentativní vzorek z odběru prvního podílu výplachu žaludku (příp. zvratky), cca 5-10 ml do čistých suchých nádobek.

· Smolka může být zaslána do laboratoře spolu s dětskou řádně označenou jednorázovou plenkou.

ODBĚR VZORKŮ – Z TĚL ZEMŘELÝCH VRÁMCI PROVÁDĚNÉ PITVY

Vzorky biologického materiálu jsou zajištěny do odběrových nádob, které jsou řádně označeny štítkem s jednoznačnými identifikačními údaji (minimálně):

· jedinečné identifikační číslo pitevního protokolu a jméno zemřelého

· datum pitvy (odběru biologického materiálu)

· druh biologického materiálu!!!

Štítek s čitelnými identifikačními údaji musí být nalepený z boku nádob (NE! na víčku nádob), a dále štítek nesmí být potřísněn biologickým materiálem.

· Ve většině případů se odebírá krev z femorální žíly

· Lze odebírat krev i z podklíčkových žil anebo tekutou krev ze žilních splavů tvrdé pleny mozkové (místo odběru musí být vždy označeno na štítku nádoby a na žádance)

· Nejméně vhodný je odběr vzorku krve z cév v okolí žaludku, z volně přítomné krve v tělních dutinách a také z krve vytékající z tělních otvorů (např. z úst, nosu, zvukovodů).

· Pokud močový měchýř (MM) moč obsahuje, provádí se nastřihnutí přední stěny MM za pomoci pinzety a malých nůžek, a pomocí nové inj. stříkačky se odebere moč do zkumavky nebo průhledné malé nádobky s bílým víčkem. Vždy je nutné se snažit zabránit kontaminaci moče krví.

· Pokud je močový měchýř prázdný (v močovém měchýři je méně než 2 ml moči) a má být provedeno toxikologické vyšetření, je nutné přivolat toxikologa, který provede odborně výplach močového měchýře pomocí 2 ml destilované/deionizované vody

· Žaludeční obsah není nutné odebrat vždy celý, plně postačí 2-5 ml, tzn. plastový průhledný kelímek/jednorázová zkumavka. Před odběrem žaludečního obsahu je doporučeno provést tzv. homogenizaci žaludečního obsahu (promíchat tuhou a tekutou složku, aby vznikl reprezentativní vzorek) a hned po rozstřižení přední stěny žaludku, odebrat reprezentativní množství obsahu. Je však nutné vždy dbát na to, aby se předešlo kontaminaci žaludečního obsahu jinými tekutinami.

· Pokud v žaludku není žádný obsah, lze na žádost lékaře provést za asistence pracovníka toxikologie alespoň jeho výplach, a to pomocí 2 ml destilované/deionizované vody.

· Pokud okolnosti vyžadují odběr jiných, než výše uvedených materiálů (plicní tkáň, stěry z nosní sliznice, svalovina, oční sklivec, stolice…) je vhodné provést odběr až po vzájemné konzultaci pitvajícího lékaře s toxikologem, který určí minimální potřebné množství, případně vhodnou odběrovou nádobu.

Druh požadovaného vyšetření	Biologický materiál	Odběrový systém	Požadované min. množství
Alkohol a těkavé látky průkaz a stanovení hladiny	krev z femorální žíly (VŽDY)	jednorázová zkumavka, nepoužívat zkumavky s gelem a jinými separátory - mohou uvolňovat toluen a jiné interferující látky. Neprovádět dezinfekci kůže dezinfekčním přípravkem s obsahem etylalkoholu.	1 plná zkumavka (min. 8 ml )
	moč	jednorázová zkumavka vhodná pro odběr moči	1 plná zkumavka (min. 8 ml)
	orgány	odběr do headspacových krymplovacích vialek, ihned po odběr vialku za pomocí krymplovacích kleští uzavřít	reprezentativní části tkání, vždy po konzultaci s pracovníkem laboratoře
	plicní tkáň
	mozek
Průkaz neznámé látky, OPL, léčiva	krev z femorální žíly	jednorázová zkumavka	1 plná zkumavka
	moč	jednorázová zkumavka vhodná pro odběr moči	1 plná zkumavky
	žaludeční obsah	odběr vždy do čistých plastových nádob s dobře těsnícím uzávěrem nebo do jednorázové zkumavky (vhodná pro odběr moči)	min. 2 ml
	vlasy	papírový sáček nebo hliníková fólie (NE! plastový sáček)	Provázkem pevně svázaný pramen vlasů o tloušťce tužky (preferováno ze zadní části - temene hlavy), ustřižení pramene vlasů co nejvíce u skalpu
	smolka	plastová zkumavka vhodná pro odběr moči, centrifugační zkumavka typu eppendorf	v maximálně možném množství (odběr možný pouze do 5 dnů po narození)
	orgány a další tkáně	jednorázová zkumavka vhodná pro odběr moči, nebo jiná odběrová nádoba, centrifugační zkumavka typu eppendorf	reprezentativní části tkání (cca 2x2x2 cm)
Stanovení hladin OPL	krev z femorální žíly	jednorázová zkumavka, nepoužívat zkumavky s gelem	min. 1 plná zkumavka
Stanovení hladin léčiv	krev z femorální žíly	jednorázová zkumavka, nepoužívat zkumavky s gelem	1 plná zkumavka
Stanovení hladiny karbonylhemoglobin (COHb)	krev z femorální žíly, vhodněji z mozkových splavů	jednorázová zkumavka - NESRÁŽLIVÁ krev	1 plná zkumavka

Pokud biologický vzorek je dodán v nestandardní nádobce, odborný VŠ pracovník toxikologické laboratoře posoudí dle charakteru požadovaného vyšetření, zda vzorek bude podstoupen ke zpracování nebo zda bude odmítnut.

Popis odběrových souprav na konkrétní vyšetření je uveden v kapitole C-05 Používaný odběrový systém. Vydávání odběrových potřeb – viz E-07 Vydávání potřeb laboratoří.

Pokyny pro odběr v FNB viz standard 02_POP_NOP_026 Odběr biologického materiálu.

Zpět na úvodní stranu