|
C-08 Pokyny k odběru vzorků |
||
Laboratorní příručka/LP vydaná - kapitoly - txt.+hlav. |
|||
číslo dokumentu |
: CL_LP_03 |
||
verze dokumentu |
: 03 |
||
platí od |
: 26.04.2021 |
||
sestaveno |
: 15.03.2023 |
Centrální laboratoře Fakultní nemocnice Bulovka, Budínova 67/2, 180 81 Praha 8
C-08 Pokyny
k odběru vzorků
Před odběrem |
Před odběrem se ověří totožnost pacienta,
kterému je odebírán primární vzorek, ověří se, zda pacient splnil podmínky
před vyšetřením dle předchozí instruktáže lékařem (např. stav nalačno, čas
posledního užití nebo vysazení léku, odběr vzorku v určený čas,…) a vyplní se
požadavkový list (v ambulanci) nebo pacient přichází do odběrové místnosti už
s vyplněnou žádankou. |
Odběr venózní krve |
Zaškrcení
končetiny před odběrem venózní krve nemá přesáhnout 1 minutu a pacient
nemá s končetinou cvičit, jinak může dojít ke změně koncentrace řady
analytů (enzymy, ionty, laktát apod.). Při použití vakuových systémů se vloží
vhodná jehla do držáku, palcem ve vzdálenosti 2 až 5 cm pod místem odběru se
stabilizuje poloha žíly, provede se venepunkce a teprve potom se postupně
nasazují příslušné zkumavky. Jakmile
se krev začne nasávat do zkumavky, je možné odstranit turniket. Vakuum ve
zkumavce zajistí jak přiměřené naplnění zkumavky, tak správný poměr krve a
protisrážlivého činidla. Zkumavky s přídatnými činidly je nutno po odběru
promíchat pěti až desetinásobným šetrným převrácením. Doporučené pořadí odběrů z jednoho vpichu: ·
hemokultura, sedimentace erytrocytů (zkumavka bez aditiv) ·
koagulace* (zkumavka s citrátem sodným) ·
vyšetření ze séra (zkumavka bez či s aktivátorem
srážení) ·
vyšetření z plazmy (zkumavka na biochemické vyšetření
s heparinem litným) ·
hematologie (krevní obraz, zkumavka s K3EDTA) ·
vyšetření glykémie, laktátu (zkumavka s fluoridem sodným či
s oxalátem draselným) *) V případě, že se pacientovi neodebírá vzorek krve na
vyšetření z hemokultury, je nutné
zachovat druhé pořadí pro odběr krve na koagulační vyšetření z důvodu
vyloučení příměsi tkáňového faktoru v první zkumavce. Takže pokud se neodebírá
vzorek na vyšetření hemokultury či sedimentace erytrocytů, lze předřadit kteroukoliv z jiných odběrových
zkumavek bez aditiv. Pokud se odebírá pouze krev na vyšetření koagulace
(obvykle zkumavky s citrátem), odebere se nejprve 2-3 ml krve (tato krev se
nepoužije), a teprve potom se naplní zkumavka na hemokoagulační vyšetření.
Zabrání se tak kontaminaci vzorku tromboplastinem z místa odběru a zkreslení
výsledku vyšetření. Odběry krve z kanyly nebo jiných žilních vstupů mohou být zdrojem
kontaminace nebo hemolýzy vzorků, proto musí být vždy odebráno a zlikvidováno
určité množství krevního vzorku. Pro koagulační vyšetření je to šestinásobek
mrtvého objemu odběrového systému nebo 5ml. Pro nekoagulační vyšetření je to
dvojnásobek mrtvého objemu odběrového systému. Pokud je kanyla používána k
infuzi heparinu, musí být důkladně před odběrem promyta fyziologickým
roztokem. K odběru pro koagulační vyšetření je vhodné použít jehlu o
větším průměru (0,7 ‑ 1 mm). Odběr krve by měl být
proveden atraumaticky. Použitou
jehlu odhodíme do sběrného kontejneru, nikdy nenasazujeme zpět kryt jehly. Pokud se nepodaří odebrat dostatečné množství krve, může se
použít některý z následujících postupů: ·
změní se pozice jehly ·
použije se jiná vakuovaná zkumavka ·
uvolní se příliš zatažený turniket ·
nepřípustné je opakované sondování jehlou Zkumavky po odběru opakovaným převracením promíchat,
netřepat. |
Odběr
kapilární krve |
Odběr
krve se provádí u starších dětí a dospělých nejčastěji ze strany bříška prstu
(většinou se volí prsteník, méně často prostředník), u novorozenců a batolat
z patičky. Odběr kapilární krve se má provádět z teplého dobře prokrveného
místa. Odběr kapilární krve se nedoporučuje dělat u vážnějších oběhových
poruch, u kterých může nastat stáza krve v kapilárách. Odběrové místo se před
odběrem sterilně ošetří. Při
odběru kapilární krve může snadno dojít k její hemolýze při styku
s dezinfekčním prostředkem na kůži nebo k jejímu naředění tkáňovým mokem
při nadměrném „vymačkávání“. První kapka se setře, lehkým tlakem
na okolí vpichu se vytvoří další kapka, k níž se přiloží kapilára, do
které při vhodném sklonu krev sama natéká. Kapiláru nasazujeme těsně k rance.
K
vyšetření se nemá používat první kapka krve (část trombocytů se vychytá na
okraji rány – nízké hodnoty trombocytů) Krev
by měla volně vytékat, nemá se vytlačovat (dochází k vytlačení tkáňového moku
a tím k naředění vzorku – nižší hodnoty krevních parametrů) Při
odběru kapilární krve pro stanovení parametrů ABR je nutné ji odebírat anaerobně
– kapka nesmí stékat po kůži a v kapiláře nesmí být bubliny. Po naplnění
kapiláry se do ní vloží drátek, kapilára se uzavře na obou koncích zátkami a
magnetem se krev důkladně promíchá. Drátek se v kapiláře ponechá. Tyto vzorky
musí být vyšetřeny bezprostředně po odběru. |
Odběr
ranního vzorku moče |
Obvykle
provádí poučený pacient. Při odběru se použije
střední proud moče a je třeba zabránit její kontaminaci. |
Odběr
sbírané moče |
Sbíraná moč (nejčastěji 24 hodin): pacient se na začátku
sběrného intervalu (obvykle v 6:00 hod. ráno) vymočí mimo sběrnou nádobu
a teprve veškerá další moč se do sběru zahrne, poslední na konci sběrného
intervalu (obvykle opět v 6:00 hod. ráno druhého dne). Moč se uchovává
v chladu. Do
laboratoře se dodává vzorek moče po řádném promíchání celého objemu. Objem
vzorku a čas sběru je nutno pro účely dalšího laboratorního zpracování
zaznamenat. Pokud
se pro uchování vzorku používají konzervační látky (stanovení HIOK),
konzervační činidlo vydává laboratoř přímo pacientovi. |
Stolice
na okultní krvácení a calprotectin |
Pro
odběr stolice na OK (metoda FOB) a calprotectin se používají speciální
odběrové nádobky s pufrem. |
Speciální
požadavky na odběr biologického materiálu pro laboratorní vyšetření, u nichž jsou
předepsány, jsou uvedeny přímo u těchto vyšetření v Seznamu
vyšetření.
Chyby
při odběru žilní krve
1. Chyby při přípravě pacienta:
·
pacient nebyl nalačno, požité tuky ovlivňují laboratorní
vyšetření
·
v době odběru nebo těsně před odběrem dostal pacient infuzi
·
pacient nevysadil dle doporučení lékaře léky před odběrem
·
zvolena nevhodná doba odběru (sledování účinnosti LMWH,
Arixtry)
·
odběr byl proveden po mimořádné fyzické zátěži
·
nemocný před odběrem dlouho nepil, výsledky mohou být
ovlivněny dehydratací
2. Chyby způsobené nesprávným použitím turniketu:
Dlouhodobé
stažení paže nebo nadměrné cvičení (pumpování) se zataženou paží před odběrem
vede ke změnám poměrů tělesných tekutin v zatažené paži, ovlivněny jsou např.
koncentrace draslíku nebo proteinů.
3. Chyby vedoucí k hemolýze vzorku:
Hemolýza
vadí většině biochemických a hematologických vyšetření zejména proto, že řada
analytů přechází z erytrocytů do séra či plazmy, zbarvení séra uvolněným hemoglobinem
interferuje s některými analýzami.
Hemolýzu
mimo jiné způsobuje:
·
znečištění jehly nebo pokožky od ještě nezaschlého
dezinfekčního roztoku
·
použití příliš úzké jehly, krev se silně nasává
·
prudké vstřikování krve ze stříkačky do zkumavky
·
krev se nechala stékat po povrchu kůže a pak se teprve
zachycovala do zkumavky (odběr kapilární krve)
·
prudké třepání krve ve zkumavce po odběru
·
uskladnění plné krve v lednici
·
zmrznutí vzorku krve
4. Další chyby:
Zkumavky
s odebranou krví na koagulační vyšetření nedávat do lednice.
Doporučený postup k odběru vzorků na
mikrobiologické vyšetření
ODBĚR VZORKŮ NA KULTIVACI – OBECNÉ
ZÁSADY
·
odběr
musí být proveden ve správnou dobu, pokud možno před začátkem ATB léčby,
u pacientů léčených je vhodné na 1 – 3 dny vysadit antibiotickou léčbu, odebrat
nový vzorek a pak testovat znovu citlivost původce na ATB,
·
odběr
musí být ze správného místa (např. z okraje rány, z tonsil u výtěru z
krku, atd.),
·
odběr
musí být proveden do vhodných sterilních odběrových souprav, řádně
označených
·
vzorek pro bakteriologickou analýzu musí být
odebrán správným způsobem tak, aby nedošlo k druhotné kontaminaci nebo jinému
znehodnocení.
·
je třeba vhodně zvolit i diagnostickou
metodu – liší se citlivostí a specificitou
·
způsob
odběru, podmínky při skladování vzorků a včasnost
jejich transportu do laboratoře mohou významně ovlivnit výsledek vyšetření.
Není-li možné dodat vzorek do laboratoře ihned, je vhodné použít transportního
média (např. Amies).
·
důležitý je popis vzorku (štítek vzorku musí obsahovat druh materiál a
identifikaci pacienta), popis provedeme před vlastním odběrem!
·
vzorky musí být
skladovány dle doporučených podmínek. Obecně platí, že vzorky ke kultivačnímu
vyšetření se skladují při pokojové teplotě s výjimkou močí. Vzorky pro
vyšetření PCR se skladují v chladničkové teplotě. Pokud bude kultivační a
molekulárně-genetické vyšetření prováděno z jednoho vzorku, pak je lépe uchovat
vzorky v pokojové teplotě.
·
laboratoř poskytuje konzultace k diagnostické rozvaze při volbě vyšetření a k odběru vzorku
ODBĚR VZORKŮ – KONKRÉTNÍ MATERIÁLY
Likvor: |
Přísně
asepticky lumbální punkcí napíchněte míšní kanálek a z punkční jehly nechte
samovolně odkapávat likvor do sterilní zkumavky, zasílejte 2 - 3 ml likvoru. SKLADOVÁNÍ A TRANSPORT: Naprosto
nezbytný co nejrychlejší transport, uchovává se výhradně při pokojové
teplotě, protože při +4 až +8 °C nepřežívá významný patogen Neisseria
meningitidis. Není-li
okamžitý transport možný, lze použít odběr do hemokultivační lahvičky BACTEC
a odeslat ke kultivaci do automatu na CP Pav 8 (lze potrubní poštou). Zároveň
zhotovit nátěr z kapky likvoru na podložní sklíčko, nechat zaschnout a
odeslat k mikroskopickému zhodnocení. |
Krev na
hemokulturu: |
|
Krev na
parazitologii (mikroskopie nátěru) |
Nesrážlivá
krev |
Krev na PCR |
Nesrážlivá
krev |
Krev na sérologii |
Srážlivá
krev - viz odběr venózní krve |
Sputum: |
Pro
vyšetření na TBC je nutno poslat samostatný vzorek s žádankou |
Výtěr z krku: |
Sterilním
vatovým tamponem (štětičkou se šroubovitým pohybem setře povrch obou mandlí
nebo patrových oblouků. Jsou-li přítomny hnisavé vločky, na závěr je tímto
tamponem nabrat. Tampon zanořit do transportní půdy. |
Stěr ze spojivky: |
Při
hnisavých afekcích poslat v transportní půdě. |
Při
podezření na mykotickou infekci nebo při požadavku vyšetření PCR naopak do
transportní půdy nevkládat! |
|
Při
odběru na vyšetření PCR chlamydií nutno provést stěr razantně (chlamydie
přežívají uvnitř buněk! |
|
Hnis, punktát
apod.: |
Upřednostnit
zaslání přímo ve stříkačce před odběrem na tampon! Odběr na aneroby musí být
zabezpečen proti působení vzdušného kyslíku (stříkačka bez jehly uzavřená „combi
zátkou“) |
Výtěry z ran
a hnisavých kožních lézí: |
Zasílat
pouze, není-li možné nabrat hnis do stříkačky. Setřít spodinu při periferii
rány, nedotýkat se okolí léze. Tampon nechat sekretem řádně nasáknout. Jiným
tamponem lze zhotovit nátěr na sklíčku pro mikroskopické vyšetření. |
Poševní výtěry: |
Výtěr
zaslat vždy v transportní půdě. Zhotovit dva nátěry na sklíčko pro
zhodnocení MOP. |
Vyšetření na
kapavku: |
Výtěry
z uretry, pochvy, cervixu, rekta, krku, oční spojivky poslat vždy
v transportní půdě nebo očkovat na pevné půdy vyzvednuté na OKM. POZOR –
transportní ani kultivační půdy nesmí být použity bezprostředně po vyjmutí
z chladničky! Mikrob je velmi citlivý na teplotu, vzdušný kyslík a
vyschnutí. Naočkované nebo transportní půdy transportovat ideálně v teplotě
37°C. Požadavek na vyšetření GO je nutno zřetelně uvést na průvodce. Přínosné
je mikroskopické vyšetření. |
Moč: |
Po
řádném omytí genitálu včetně zevního ústí uretry vodou a mýdlem Do
sterilní kádinky zachytit pro bakteriologické vyšetření střední proud. U
uretritidy a pro vyšetření chlamydií (PCR) naopak zaslat první porci moče po
dostatečné mikční pauze (nejméně 2 hodiny) U
prostatitidy zachytit konečný proud moči. Z kádinky
moč přelít do sterilní zkumavky, ihned zazátkovat a dopravit rychle do laboratoře,
není-li to možné, uchovat v chladničkové teplotě Moč
na parazitologii (schistosomy) 3-5 ml každé poslední porce moči po 3 dny |
Stolice výtěr: |
Pacient
klečí opíraje se o lokty nebo leží na boku. Vyzve se, aby zatlačil jako na
stolici a do konečníku se vsune cca do hloubky 5 cm odběrový tampon a pootočí
se jím. Tampon se poté vloží do transportní půdy (Amies nebo půda z OKM)
Při podezření na kampylobaktery je použití transportní půdy nezbytné, OKM
dodává i speciální tekutou transportní půdu pro kampylobaktery. |
Molekulárně
biologické metody (PCR): |
Nepoužívat
transportní půdy, mohou být zdrojem inhibitorů PCR. Zasílá se tekutý vzorek,
tkáň nebo stěr na suchém nejlépe dacronovém (syntetickém) tamponu. Lze zaslat
i tekutou transportní půdu určenou k odběrům na PCR. |
Stolice |
Pro některá vyšetření je nutno zaslat část
stolice, nikoli výtěr. Většinou stačí část stolice o velikosti lískového
oříšku Pro parazitologické mikroskopické vyšetření se
provádí odběr 3 vzorků obden, odebírá se množství o velikosti vlašského
ořechu, nebo adekvátní objem v případě průjmovité stolice. Poslední porce
stolice by měla být z téhož dne. |
Slep pro vyšetření
roupů |
Na bílý štítek umístěný na kraji sklíčka
napište jméno a rodné číslo Odlepte lepicí pásku až k bílému štítku. Přehrňte odlepenou pásku přes krátkou hranu
sklíčka lepivou vrstvou navrch. Lepivé části pásky se nedotýkejte! Předkloňte se a odtáhněte od sebe hýždě.
Přiložte krátkou hranu sklíčka s lepivou páskou na řitní otvor, hýždě
přitiskněte k sobě a opět povolte. Sklíčko s páskou odlepte
z vyšetřovaného místa a pásku opět přilepte na sklíčko do původní
pozice. |
Popis
odběrových souprav na konkrétní vyšetření je
uveden v kapitole C-05 Používaný odběrový systém. Vydávání odběrových potřeb – viz E-07 Vydávání potřeb laboratoří.
Pokyny
pro odběr v FNB viz standard O 26 Odběr biologického
materiálu.
Zpět na úvodní stranu